Bavlnkový obřad

Na rituály většinou potřebujeme spoustu věcí, které zastupují všechny živly, se kterými pracujeme, a často trvají přes hodinu.

Já znám ale i takové, které trvají pět minut a nepotřebujete na ně nic. Teda skoro nic. Dneska vás naučím něco velmi jednoduchého a velmi užitečného. Budete to milovat.

Bavlnkový obřad

Znáte takové ty chvíle, kdy jste někde, kde se cítíte opravdu dobře, nebo máte pocity, které byste chtěli mít stále a z celého srdce si přejete, abyste si kousek té pohody/atmosféry/kouzla mohli odnést domů? Abyste je měli vždycky u sebe?

Letošní srpen s dětmi trávíme u babičky na Moravě. Je nám tu skvěle. V domě na dědině bydlí moje mamka s babičkou a tak, navzdory mužské energii mého tříletého syna, je to tady spíš dámská jízda.

Jezdíme s dětmi na koupaliště, vaříme, staráme se o děti, setkáváme se s přáteli, děláme si obličejové masky a masáže, tvoříme a nakupujeme. Je to tady pro mě jako v lázních. Cítím, jak mám vyživenou duši i tělo, je legrace, pohoda a nechybí dobré rozhovory, které miluji.

Po určitém období jakési tíhy a unavené osamělé rutiny, se tady cítím jako v nebi.

Když jsem tak jeden den při kojení seděla v houpacím křesle, položila jsem si přesně tu otázku:

Jak si kousek té pohody a spokojeného naladění zakonzervovat, aby mi to vydrželo?

Ideální chvíle na bavlnkový obřad.

Jak ho dělám?

Vytáhnu si svou červenou bavlnku a kus si odmotám. Potom si udělám klid a napojím se na sebe. Chvilku se hluboce soustředím na všechny svoje pocity v těle. Prociťuji do takové hloubky a plnosti, jak jen dovedu, všechny ty vibrace, které chci „zakonzervovat“.

Třeba dnes jsem to dělala takhle:

Vzala jsem si červenou bavlnku (i když na barvě v podstatě nezáleží), kus jsem si odmotala, zavřela oči a zhluboka se nadechla. Nechala jsem ji prokluzovat v prstech a vyslovovala nahlas, co se nám tu líbí, jak se cítím a co nechci postrádat, až odsud odjedeme.

Něco jako: „Máme se tu dobře, cítím se klidná, máme rádi babiččino skvělé jídlo, dobře spíme, mám na sebe čas, báječně si povídáme, cítím se přijatá, máme na všechno čas, děláme si hezké dny, mám prostor na psaní, vzájemně se podporujeme, jsem šťastná a uvolněná….“ Hladila jsem bavlnku a se zavřenýma očima prociťovala všechny ty báječné pocity.

„Vtiskla“ jsem všechnu tu vzácnou energii do bavlnky a pak si ji sedmkrát obtočila kolem kotníku. Můžete si ji dát i na zápěstí, je to jedno. Můžete si ji obtočit třikrát, pětkrát, sedmkrát, jakkoliv chcete. Důležité je, abyste ji vázaly s jasným záměrem zakotvit v ní a uzlem zpečetit všechny ty kouzelné, posilující a vyživující chvíle a šťastné pocity.

Já volím červenou, protože je výrazná a kdykoliv ji během dne zahlédnu, uvědomím si a znovu si připomenu co to je a proč ji mám. Kdykoliv potřebuji povzbudit a vzpomenout si, jak dobře jsem se cítila, podívám se na ni, nebo se jí dotknu a v ten moment se vyplaví kousek toho kouzla, vzpomenu si na to, s jakým záměrem jsem si ji uvázala.

Věřte mi, funguje to, kdykoliv se na ni podívám, zalije mě pocit pohody a příjemna.

Do bavlnky lze vtisknout i jiné kvality. Třeba energii, nadšení, inspiraci, motivaci, odvahu…  S bavlnkou pracuji, když chci mít těsnější spojení se svými průvodci, když mi má připomínat, že se nemám hrbit, nebo když se snažím vybudovat jiný nově vznikající zvyk. Naposledy jsem ji používala, když jsem pracovala na rozvíjení mého vnitřního pocitu vděčnosti a hojnosti.

Je to skutečně účinná drobnost, kterou nosíte na těle, aby vám občas cosi připomněla. Ovšem má to své háčky. Praxe ukázala, že:

– je dobré vykonávat obřad se záměrem, který je nějakým způsobem dlouhodobý, protože

– kdybyste vázali každý týden novou bavlnku, mohli byste si udělat galimatyjáš v tom, co má vlastně připomínat, nebo jakou kvalitu pro vás zhmotňuje.

Vyzkoušejte to, posledujte co se děje, a dejte mi do komentářů nebo do naší FB skupiny vědět, jak se obřad osvědčil vám! (Odkaz na FB je tady.)