Medicína pro mé mateřství.

Moje kamarádka Aika, ritualistka a průvodkyně, nedávno porodila děvčátko. Řekla jsem si, že jí nabídnu oblečení po mé holčičce a začala jsem ho třídit. Snesla jsem si do prádelny všechno, co by mohlo být velikostně pro Aiku aktuální a začala jsem to prohlížet, žehlit a připravovat.

Je neuvěřitelné, co to se mnou dělalo.

Emoční a psychologický vliv třídění věcí

Pokaždé, když třídíme nepotřebné věci a připravujeme je na odnesení, zvedne se vlna emocí. Vybaví se nám příběhy a vzpomínky.  Jenže co je zásadní, nastane chvíle, kdy se musíme rozhodnout, jestli daná věc symbolizuje naši minulost, nebo jestli představuje naši budoucnost.

Jsme připraveni nechat svou minulost s tou věcí odejít? Nebo ten předmět patří do naší budoucnosti?

No tak hádejte, které téma se při třídění mimi oblečení ozvalo ve mně?

Mít nebo nemít třetí dítě?

První dítě mi dalo tak zabrat, že kdyby bylo druhé, tak už rozhodně další neplánuji. S ním jsem zestárla o deset let. Zešedivěla a prošla drastickou vnitřní proměnou. S druhým jsem dostala od Vesmíru růžovou medicínu, kterou si do teď pravidelně ucucávám 😊 Už tři dny po druhém porodu jsem byla otevřená dalšímu děťátku. Věřím, že hlavně proto, že to byl krásný domácí porod.

Mívám zvláštní pocit, že na nás ještě jedno dítě někde čeká.

Přesto, protože je mi 36, už se mi do dalšího těhotenství, šestinedělí a prvního roku nechce. Mám své projekty, miluji práci a volný pohyb. Nevadí mi práce a málo spánku, když jsou děti malé. Trpělivost mi však rychle dochází, když děti neustále křičí. Už moje první dítě si mou trpělivost snášet křik naprosto vyčerpalo.  

Poznala jsem sebe jako matku a vnímám to tak, že nejsem úplně ten miminkovský typ. Vždy jsem si však hodně užila druhý rok dětí, když už chodily a začaly se učit orientovat v prostoru a mluvit. Potom třetí rok, vzdor a odplénkování, to byl děs. Ale teď, když budou prvnímu 4 cítím, že mě to velice baví. Líbí se mi, jak spolu komunikujeme, učíme se, domlouváme, objevujeme.

Úhel pohledu tě může posílit.

Je dobré přiznat si, jako matka, která část nás ničí a která část mateřství zvládáme s přehledem. Některé nás pravděpodobně i fakt baví. Které to jsou?

Je chyba vnímat celé to období jako jednolitý celek. Za sebe můžu říct, že bych byla v hluboké depresi.

Přiznej si…

Pojď, přiznej si, v čem jsi jako matka skvělá a v čem jsi nanic! Vědomě si užij to, v čem záříš a co tě na tom baví. Na druhou stranu poctivě pojmenuj své stíny a pokus se je přijmout.

Přišla jsem na to, že když jsem to udělala, začalo se mě, mým dětem i manželovi mnohem lépe dýchat a žít.

Rituály jako cest k sobě (hlavně) v době mateřství.

Tak, jako jsou rituály cestou ke šťastnějšímu projití životními prahy a k hlubšímu přijetí životních změn, tak jsou i dokonalým nástrojem pro šťastnější prožití raného mateřství, které POVAŽUJI ZA JEDNO Z NEJTRANSFORMAČNĚJŠÍCH OBDOBÍ V ŽIVOTĚ ŽENY. Kam se hrabou seberozvojové semináře a pobyty ve tmě! Staň se matkou a hluboce transformační „smrt a znovuzrození“ tě nemine. (Kdo souhlasí, ať zvedne ruku!)

Pro potěchu a povzbuzení duše každé maminky v šestinedělí nebo v době těhotenství jsem vytvořila sérii videí, kde sdílím zkušenosti a tipy na RITUÁL(k)Y, aby toto období mohlo být radostnější, osobnější a celkově šťastnější.

Jestli chceš, zvu tě! Přihlas se a jakmile budu sérii zase pouštět do světa, budeš o tom vědět mezi prvními. Je to sedm videí, která jsou úplně zDARma.

S láskou a soucitem,

Terez♥

P.S. Ještě chci sdílet jedno motto, které mi řekla moje maminka, když bylo všeho tak akorát nad hlavu: „Hlavně musíš přežít ty. To se nedá nic dělat. I kdyby se všichni stavěli na hlavu.“