Rituál nebo rutina?

Tato slova mají společnou jednu věc (začínají na „r“) a to je tak asi všechno.

Rutina

Rutina není špatná věc. Když potřebujeme, aby věci šlapaly, když je třeba dát něčemu řád, který má usnadnit a urychlit průběh. Rutina je potřeba. V rutině nemusíme být plně přítomni. V rutině odpočíváme. Jsme myšlenkami jinde a hibernujeme. Hodí se v zaměstnání, které zrovna nemilujeme, při činnostech, které musíme udělat (třeba i stokrát denně) a není zbytí. Rutina se hodí, když chcete oddělit tělo od ducha. 

Příliš mnoho rutiny vás ale může také dovést do stavu odosobněnosti, nepřítomnosti, a naprosto nekreativní odpojenosti. Já to dobře znám.

Rituál

Naopak rituál je sled úkonů (často obřadních), které mají člověka vtáhnout do plné přítomnosti, do plného vnímání, do osobního středu, odkud vše vychází. Je to tedy okamžik plného soustředění a tvořivosti, plného propojení s Já a s věčností. To je rituál. Často si pomáháme krásnými symbolickými předměty, oltářem, mantrami, zpěvem, zvuky posvátných hudebních nástrojů a třeba i slavnostním oblečením. Každý detail nás vede hlouběji a blíže našemu záměru a důvodu, proč rituál děláme.

Proměňte svou všednost

Někdy ale stačí dělat s nádechem rituálu ty nejběžnější úkony a dát jim tak nový smysl. Tak třeba já. Asi stokrát denně umývám svému synkovi zadeček. Musím ho chytit, abych očuchala plínku, zjistit stav obsahu, pak ho přeprat a donést do koupelny, stáhnout mu gaťata a přesvědčit ho, aby si podržel tričko. Potom mu stáhnu plínku, vysadím si ho na ruku, rukou na umyvadlo a myju. Uf s přibývajícím těhotenstvím mi tohle tahání malých indiánů dělá čím dál větší problém. No nevadí.

Od jisté doby ale umývám prdelku a představuji si, jak ji léčím tou průzračnou vodou, odplavuji zárodky opruzenin, jak voda regeneruje a osvěžuje ty malý třísla, a připomínám si také vděčnost, když si uvědomím, že máme takový dostatek vody a nemusíme volit mezi tím, jestli se napiju, nebo jestli umyju. Ta fantazie, že můžeme tak pohodlně volit mezi teplou a studenou kdykoliv se nám zamane! (Respektive, když zazní: „Mami, pájí!“ nebo „Mami, tudený!“)

Pomáhám si tím hned dvakrát. Vědomé léčení – můj Reiki dotek také není k zahození – a pěstování vděčnosti, což je jeden z nejmocnějších způsobů, jak si do života přitáhnout víc takových věcí, za které můžeme být vděční. A to včetně splněných přání. Článek o vděčnosti a splněných přáních najdete zde › ›

Tudíž rituály, moji milí, jednoznačně zkvalitňují můj život (a mají tedy potenciál zkvalitnit i ten váš). Nezáleží úplně na tom, jestli připravujeme vyzdobené, slavnostní ceremoniály, nebo zda ritualizujeme rutinní úkony a tím jim vtiskujeme další, hlubší význam. Obojí platí! Protože co je ve vaší mysli, to se může kdykoliv manifestovat ve hmotě.

Proto třikrát sláva rituálům.
S láskou,

Terez