Vděčnost a splněná přání

Moji duchovní učitelé mě vždy vedli k pěstování vděčnosti. Musím přiznat, že jsem se nejprve musela naučit ten pocit rozpoznat.

Člověk se s vděčností setkává. Ale první lekcí bylo ji jasně odlišit od jiných pocitů, se kterými ji snadno zaměňujeme. Je to například pocit, že „dlužím“, pocit malosti a nedostatečnosti, když nám někdo blahosklonně něco poskytuje. Někdy je také vděčnost převlečená za výčitky svědomí. No jen si to představte. Někdo vám na výpravě do hor půjčí rukavice, nebo šátek a vy si říkáte: „Že já blbec, jsem se líp nevybavila, nebude to dotyčnému chybět?“

Pravá vděčnost, ta, o které bude teď reč, je směsicí radosti, hojnosti, pokory a spokojenosti. Vděčnost je třeba naučit se znát a potom, ve druhém levelu přijde umění vyvolat si ji kdykoliv. To vám potom tak nějak plesá srdce a máte tendenci spínat ruce.

Vděčnost není pocit podřadnosti ani pocit dlužníka.

Proč je dobré pěstovat vděčnost?

Z duchovního hlediska je důvodů hodně, ale já chci teď mluvit o manifestaci přání. Manifestací myslím zhmotňování nebo plnění přání. Když si přejete cokoliv, je nadmíru důležité, abyste toto přání a touhu nevysílali z pocitu nedostatku. To může být těžké, řeknete si, kdybych měla dost času na sebe, tak bych si přece nemusela přát volné dny. Ale v tom je veliký moment, který je třeba pochopit. Možná se mnou budete souhlasit, že přání je do vesmíru vysíláno elektromagnetickým vlněním z mozku (ha, ocitli jsme se na vědecké půdě, to vše je již ověřené a proměřené!). Budou-li tyto vlny vysílat představy nedostatku (nemám tu sukni, a moc bych si ji přála, a ve vaší představě visí ta sukně na ramínku v obchodě), přitáhnete si do života pouze sukni visící na ramínku v obchodě.

Vy si musíte představovat, jak ji máte na sobě! Musíte vědět, jak se v ní cítíte, jaká je na omak, musíte zažít, jak se vám v ní chodí a musíte být schopni představit si (s veškerým radostným potenciálem vděčnosti) jak ji už máte!

Takže veledůležitá zpráva: Musíte si umět přát z pocitu vděčnosti. Jinak řečno výchozím pocitem při formulaci přání musí být pocit, že přání se už splnilo, a musíte být schopni za to prožívat vděčnost. Jinak se budou plnit jen obrazy vaší mysli znázorňující, že vám něco chybí, a bude se kumulovat nedostatek.

Je to těžké?

Trénujte.

Cvičení zdar!

S láskou,

Terez

„Jsem žena, matka, tanečnice a průvodkyně rituály. Přináším inspiraci na cestě zpět k posvátnému vnímání i těch nejběžnějších dní. Jednoduše a s hravostí ZPÁTKY K SOBĚ.

Jsem také autorkou e-booku ZDARMA Jak vnesou rituály více energie, posvátnosti a hravosti do vašeho života + 3 snadné tipy jak s nimi začít a celoročního programu Tajemství dvanácti úplňků.

Zajímá vás, jaká byla moje cesta k rituálům?
Komentáře