Vítej v mém prostoru
Šťastné lůno,
magie domova a potěšení být ženou.
Zima mi bývá dlouhá. Zvlášť pokud není romanticky bílá a je jen vlhko a mlhavo. Ani u nás na horách to nebývá vždycky „ladovská idylka“. Člověk má navíc tendenci přejímat otrávený obličej a výrazy typu: „Už aby bylo jaro, tohle je opravdu hrozný.“ „Tohle to počasí, to je děs.“ „Je hnusně!“ No dobrý. Někdy to bývá náročné. Celé týdny tu...
Tereza Bošková4656x
Vzpomínáte si na ty časy, kdy svět ještě patřil jen vám? Rodiče tvořili zázemí doma, kde jste měli svůj pokoj či postel a stůl, učitelé prudili ve škole, ale vaše lavice byla prostě vaše. Mamčino: „Co mám dnes vařit?“, taťkovo: „Uč se!“, učitelovo: „Co ty známky, kdy si to opravíš?“ – to všechno byly důkazy toho, že...
Tereza Bošková1231x
Na úplný úvod bych vás tady chtěla přivítat malým zamyšlením. Žijeme ve společnosti, která z velké většiny postrádá duchovní rozměr… ale hledá ho. Přestože má většina lidí nepřekonatelné výhrady vůči různým náboženstvím (a ti, kteří byli v rámci nějakého vychováni, jsou často chladní a rozpačití), hledáme duchovní rozměr svých dní a často přesně nevíme, kam se vrtnout. Chci představit...
Tereza Bošková1460x
